Jan Kopecký o účinkování v MS v rally: Chystal jsem auto pro Carlose Sainze

Dvaadvacet let uplynulo od okamžiku, kdy Jan Kopecký debutoval v seriálu mistrovství světa v automobilových soutěžích. Tehdy první kilometry mezi elitou absolvoval při Německé rally. Během dvaceti let opakovaně vybojoval titul českého šampiona, titul mistra Evropy a v roce 2018 se Škodou Fabia R5 i prvenství v mistrovství světa WRC2. "Závodil jsem proti legendám jako Loeb, Ogier nebo Sainz. A když jsem je na některé rychlostní zkoušce porazil, tak jsem si říkal, že patřím k nejrychlejším na světě," vypravuje dvaačtyřicetiletý borec. Středoevropskou rally v závěru října bude sledovat jen jako fanoušek, nicméně v republikovém šampionátu pořád sbírá vítězství.

- Co pro vás představuje nejsilnější vzpomínku spojenou s roky závodění v mistrovství světa?

„Asi moje první Monte Carlo. Přijeli jsme na tuhle legendární rally s tehdejším navigátorem Filipem Schovánkem. Měli jsme zkušenosti pouze z Česka. Tady tréninkové jízdy probíhaly v absolutním poklidu. Mezi jednotlivými testy se posádky vybavovaly, bylo to na pohodu. Zvolili jsme stejný přístup i v Monte Carlu. A výsledkem bylo, že jsme jednu rychlostní zkoušku vůbec nestihli natrénovat, protože prostě nezbyl žádný čas. Jenom podotýkám, že tehdy jsme jeli oficiálně trénovat s ostatními posádkami, ale v soutěži jsme nestartovali. Hodně intenzivní je i moment z Německé rally 2007.“

- Tehdy jste jel s vozem Škoda Fabia WRC a při velkolepém startu v Trieru byly tisíce českých diváků...

„Atmosféra na náměstí byla neuvěřitelná. My jsme pochopitelně během tréninků i cesty na slavnostní start zaznamenali, že dorazilo hodně lidí z Česka. Ale když se pak na rampě uprostřed náměstí roztáhla opona, bylo to v pozitivním smyslu šílené. Všude české vlajky, dýmovnice. Při průjezdech vinicemi během rychlostních zkoušek jsme si pak připadali jako doma. Českých vlajek byly stovky, stejně jako dýmovnic. Prostě parádní fanouškovské peklo, na které nelze zapomenout.“

- Když jste v roce 2002 do mistrovství světa při Německé rally vstupoval ještě s vozem Toyota Corolla WRC, jaké byly ambice?

„Sbírat zkušenosti ze světových závodů. Plánem z dlouhodobého hlediska bylo prosadit se do továrního týmu Škoda. A skutečně jsem dostal možnost jet několik soutěží za mladoboleslavský tým s Fabií WRC. Jenže fabrika pak podporu továrního týmu ukončila. Takže jsme v letech 2006 a 2007 absolvovali velkou část šampionátu jako Czech Rally Team Škoda - Kopecký s Fabií WRC za podpory našich partnerů a Škody. Ale bylo to složité, protože auto už se nevyvíjelo.“

- Štvalo vás, že jste se tehdy nestal pevnou součástí mladoboleslavské formace a neměl pravidelně šanci bojovat v závodech mistrovství světa?

„Upřímně, neměl jsem žádné zkušenosti, aby mě do týmu vzali. Tehdy všichni chtěli zkušené a vyježděné piloty. Dnes je situace obrácená, doba se změnila. Přednost mají mladí kluci.“

- Jaké bylo závodit proti hvězdám jako Sébastien Loeb, Sebastien Ogier, Petter Solberg, Carlos Sainz či Marcus Grönholm?

„Jsem šťastný, že jsem tyhle legendy mohl potkat a bojovat proti nim na trasách rychlostních zkoušek v mistrovství světa. Všichni to jsou světoví šampioni. Když jsem byl na některé z erzet rychlejší, což se upřímně stávalo minimálně, tak jsem si říkal, že patříme mezi nejlepší na světě. Chtěl jsem se jim všem vyrovnat. Ale neměl jsem srovnatelné podmínky.“

- Přiblížíte přístup těchto ikon automobilového světa ke klukovi z Česka, který se teprve dral na výsluní?

„Mezi jezdci panovala přátelská atmosféra. Devítinásobný mistr světa Sébastien Loeb se moc neotevře. Ale kluci ze severu Evropy jako Petter Solberg, Jari Matti Latvala, Henning Solberg jsou super. S nimi byla obrovská legrace. Skvělý byl i Carlos Sainz. Pro toho jsem jednou chystal auto.“

- Co si pod tím lze představit?

„V roce 2007 jel rally v Madridu s naším autem. Tehdy Carlos Sainz při jedné ze soutěží mistrovství světa přišel do našeho servisu a chtěl si pronajmout naše auto. Od té doby mám na Carlose kontakt, protože jsme řešili nastavení auta. Zavolal mi, popsal rychlostní zkoušky. Ptal jsem se ho, jak chce mít vůz nastavený. Byl jsem hodně nervózní, aby z Fabie WRC nevylezl a neřekl, že je to nepoužitelné. Ale ve finále mi řekl, že to nechá na mně. A při soutěži v nastavení nic nezměnil. Jenom konstatoval, že ve srovnání s ostatními vozy WRC má slabý motor.“

- Byl jste pátý při soutěži mistrovství světa ve Španělsku 2006, o rok později jste tentýž výsledek zopakoval v Německu. Několikrát jste vybojoval pozici v top ten. Šlo z bojů v mistrovství světa vyždímat více?

„Vybojoval jsem nejlepší výsledek pro Fabii WRC v soukromém týmu v historii mistrovství světa, což mě hřeje u srdce. Dvě pátá místa jsou absolutně super. Víc prostě s tehdejším autem nešlo.“

- Sezona 2007 byla vlastně vaší poslední mezi absolutní elitou mistrovství světa. Štvalo vás, že jste i přes výborné výsledky v soukromém týmu nedostal šanci v některé tovární stáji?

„Sešly se dva negativní faktory. Na Fabii WRC neprobíhal žádný vývoj. A v roce 2008 propukla ekonomická krize. Já se pokoušel dostat do továrních týmů Ford a Subaru. Jenže jak v rozpočtech chyběly peníze, bylo placeno jen pár nejlepších závodníků. Zbytek si musel pozici zaplatit. Představovalo to zajistit dva a půl milionu eur na jednu sezonu, což jsem nedal dohromady. A od další sezony mě angažoval znovu postavený tovární tým Škoda Motorsport.“

- Nicméně už jste nebojoval mezi absolutní elitou.

„Byl jsem hrdý, že mohu být ve Škodě a podílet se na vývoji. Všechna auta, která jsme připravili, byla nejspolehlivější ve svých třídách. Stal jsem se mistrem Evropy, v roce 2018 mistrem světa WRC2. Byly to jedinečné zážitky.“

- V rámci soutěži mistrovství světa jste pilotoval osm různých vozů. Na který nejvíce vzpomínáte?

„Jednoznačně největší emoce přinášela Fabia WRC. Měla velký kroutící moment a jednalo se o nejrychlejší auto, které česká značka vyrobila, a já jej mohl řídit v mistrovství světa. Další auta měla svoje výhody i nevýhody.“

- Považujete se za nejúspěšnějšího českého pilota v rámci mistrovství světa?

„Jde o záležitost, která se těžko specifikuje. Když jsem začínal, byl největší hvězdou Roman Kresta. I pro mě samotného. Chtěl jsem ho dostihnout a předstihnout. V rámci mistrovství světa jsme se mnohokrát nepotkali. Jednalo se o pár závodů během jeho působení v továrním týmu Ford. A s Martinem Prokopem jsme se ve světovém šampionátu vlastně nestřetli vůbec. Když on jezdil s WRC, já už jsem pilotoval vůz kategorie R5, tudíž na přímou konfrontaci nedošlo.“